V lednu 1976 podstoupil P. Pitter v curyšské nemocnici operaci, dne 15. 2. 1976 zemřel. Podle jeho poslední vůle se konala kremace v tichosti bez obřadu. Jeho popel byl rozptýlen na hřbitovní louce s výhledem na město Curych i na hřebeny Alp. Jeho přátelé pak uspořádali vzpomínkové shromáždění v kostele sv. Petra v Curychu.

Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, Nadační fond P. Pittra a O. Fierzové a Nakladatelství Kalich srdečně zvou na prezentaci knihy Elišky Vlasákové „V tichu a skrytu. Fedor Krch, pedagog a člověk (1881-1973)“, která vyšla v Nakladatelství Kalich v roce 2017 za finanční podpory Nadačního fondu P. Pittra a O. Fierzové.

Prezentace se uskuteční ve středu 14. března 2018 v 16.00 v Národním pedagogickém muzeu a knihovně J. A. Komenského, Valdštejnská 20, Praha 1, v přízemí muzea.

Vše, co jste chtěli vědět o způsobech výuky holocaustu, ale báli jste se zeptat

Zatímco se počátkem 20. století díky automatizaci výroby cigaret velice rozšířilo kouření a stávalo se módní záležitostí mezi muži i ženami, Přemysl Pitter se navzdory většinovému názoru vydal opačným směrem.

Pitter sám vyzkoušel cigaretu už jako devítiletý, později se stal svátečním kuřákem. Během 1. světové války si uvědomil svou závislost a rozhodl se s kouřením přestat. Otázka kouření byla pro něj nejen otázkou zdravotní, ale také mravní.

V nakladatelství Kalich vychází za podpory Nadačního fondu Přemysla Pittra a Olgy Fierzové nová životopisná kniha o Ferdinandu Krchovi V tichu a skrytu. Fedor Krch, pedagog a člověk (1881-1973) autorky Elišky Vlasákové, která Krcha osobně znala.

Dne 20.12. 2017 v NPMK proběhne v prostorách, kde je instalována výstava obrazů Jehudy Bacona, natáčení rakouské televize ORF. Redaktorka Lisa Gadenstätter připravuje pro rakouskou televizi v redakci ZIB 20 dokument o lidech, kteří přežili holocaust. Jedním z těch, kteří poskytnou svoji výpověď, je i Jehuda Bacon. Za Jehudu a jeho životní osudy hovoří také jeho výtvarné dílo.
V průběhu měsíce listopadu natočil záběry z výstavy Jehudy Bacona i štáb televize NOVA, který připravuje medailon P. Pittra a J. Bacona pro magazín Víkend. O uvedení tohoto pořadu budeme informovat.

Blanka Sedláčková, bývalé „milíčovské dítě“ a pozdější spolupracovnice P. Pittra, vzpomíná na Vánoce v Milíčově domě

Na Štědrý den roku 1933 byl oficiálně otevřen Milíčův dům a proběhla první z vánočních slavností - besídek, které se pak pravidelně opakovaly po celou dobu jeho činnosti. Od prosince v Milíčově domě vychovatelé s dětmi nacvičovali zpěv vánočních koled a připravovali výzdobu.

Rozhovor o mimořádné osobnosti Přemysla Pittra a o výstavě „Jsem Jehuda Bacon. Holocaust a poválečná doba očima izraelského malíře českého původu“ s ředitelkou Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského v Praze PhDr. Markéto Pánkovou moderovala Zuzana Burešová.

Pitter se po 1. světové válce stal vegetariánem nejprve ze zdravotních důvodů, později ve vegetariánství pokračoval z důvodů etických. Spolu se svým přítelem lékařem Ctiborem Bezděkem (1873–1956), který velice propagoval vegetariánství, vydali knížku „Vegetarism – pro a proti“. V Praze založili Československý vegetářský klub (1929–39), který sdružoval vegetariány, a který pomáhal i s organizací VII. světového vegetariánského kongresu v Kamenickém Šenově roku 1929. Vegetariánství Pitter propagoval i v časopise Sbratření.